Jaké budou následující kroky po EIA?
- Před podáním doplnění EIA proběhla další jednání s Výborem pro Průmyslovou zónu. Doplněné podání EIA plně respektuje veškeré dohody a regulativy vzniklé na základě těchto jednání. Z našeho pohledu by mělo dojít k završení této spolupráce v podobě uzavření Plánovací smlouvy mezi Městem a Investorem, která bude přesně definovat veškeré závazky jednotlivých stran. Lze tak smluvně ošetřit i závazky, jako například podíl Investora na vybudování a údržbě technické infrastruktury, náklady související se zvýšením kapacity ČOV, nebo třeba limity počtu vozidel, které řízení EIA ze své podstaty neřeší. Tento dokument dále stanoví závazek Investora v podobě povinnosti představit Městu záměr na využití jednotlivých hal s již konkrétním uživatelem a také kontrolu stanoveného poměru využití území výroba/ostatní.
- Předběžně, již nyní evidujeme zájem o využití některého z připravovaných objektů ze strany výrobce potravin, jejich zpracovatelů a distributorů, dále také od výrobců elektrosoučástek, elektromotorů nebo lehkého průmyslu. Většina těchto uvažovaných oborů umožňuje zaměstnání žen, studentů i seniorů. V případě, že ze strany Města bude zájem, jsme připraveni spolupracovat na přípravě a výstavbě objektů pro bydlení, které zlepší bytovou situaci ve městě. Teprve vydaným rozhodnutím EIA pro nás spolupráce s městem Soběslav začíná a dostane konkrétní podobu, která bude smluvně zajištěna, a to jednoznačným, transparentní a vymahatelným dokumentem, v Plánovací smlouvě.
V jaké fázi přípravy se nyní nachází projekt výstavby průmyslových hal v Soběslavi?
V současné situaci jsme teprve na začátku. Probíhá zjišťovací řízení EIA, tedy posouzení vlivu plánované zástavby na životní prostředí. Usilujeme tedy o to, aby nám Krajský úřad v Českých Budějovicích, který to má v kompetenci, řekl, v jaké podobě a rozsahu můžeme průmyslový areál v Soběslavi vybudovat. Předpokládáme, že proces EIA bude trvat zhruba rok. Předložili jsme podrobnou dokumentaci se všemi povinnými náležitostmi, jako jsou například odborné posudky zabývající se problematikou dopravy, ochrany ovzduší, hluku a mnohé jiné. Při zpracování těchto podkladů, jsme se řídili také limity danými územním plánem města, který stanovuje, co v dané lokalitě může být. Součástí dokumentace je například i vyjádření oddělení územního plánovaní soběslavského úřadu, ve kterém je uvedeno, že náš projekt splňuje limity pro dané území s podmínkou, že v následném územním řízení se budou řešit výšky budov. S tím počítáme. Teprve ve chvíli, kdy krajský úřad vydá své rozhodnutí k vlivu zamýšlené stavby na životní prostředí a stanoví případné podmínky, budeme moci plánovat skutečný rozsah a obsah areálu v průmyslové zóně. Nyní tedy potřebujeme vědět, co je reálně možné postavit.
Co říkáte na petici, která v Soběslavi vznikla?
Myslím, že na ní máme bohužel i trochu svůj podíl tím, že jsme v dostatečném předstihu a podrobně o projektu neinformovali veřejnost. Tím jsme vytvořili prostor k šíření různých spekulací a nepodložených informací. Budiž nám alespoň částečnou omluvou, že plánované veřejné představení projektu nám na jaře zmařilo vyhlášení nouzového stavu kvůli pandemii koronaviru. Chtěl bych ale zdůraznit, že od počátku chceme postupovat v souladu s městem Soběslav. Projekt je plánovaný v území, které má město dlouhodobě připravené pro průmysl a počítá tam s takovýmto nebo obdobným projektem. Na jedné straně je dálnice, na druhé je chystaný železniční koridor. Z našeho pohledu ideální situace. Nebudeme v obydlené části města, nebudeme muset řešit dopravu přes Soběslav, tedy problémy, které na mnoha jiných místech v České republice rozvoj průmyslových zón, a v návaznosti na nich i přilehlých měst, limitují.
Jak se chcete vypořádat s připomínkami k Vašemu projektu, které se objevily?
Ve zjišťovacím řízení pro EIA se snažíme v území průmyslové zóny navrhovat stavby v maximálním možném rozsahu, který ale splňuje veškeré stanovené limity. Je to běžný postup. Poté ale bude následovat ta nejdůležitější fáze, a tou je územní řízení, kdy stavby začneme umísťovat a k tomu se budou vyjadřovat všechny dotčené instituce včetně města. A tam pak bude možné prosazovat a zapracovávat i konkrétní požadavky na jednotlivé změny projektu. Například i z hlediska řešení veřejné zeleně, výšky hal a podobně. Tedy i požadavky, které formulovali autoři petice. Nyní, kdy se komplexně posuzuje vliv na životní prostředí, je na to ještě brzy.
Jaká pozitiva, či výhody, může Váš projekt obyvatelům Soběslavi přinést?
Váš dotaz zřejmě míří především na otázku zaměstnanosti. Jsem přesvědčený, že mít v lokalitě tak velkou aglomeraci potenciálních zaměstnavatelů s šancí pro mnoho lidí tam najít dobře placenou práci, je velké plus. Kvůli tomu se také průmyslové zóny dělají. Je to strategická záležitost města. Přináší nové pracovní příležitosti pro své obyvatele v místě jejich bydliště. A Soběslav to obzvláště potřebuje, protože podle objektivně zjištěných dat na tom není z hlediska možností nejen ekonomického rozvoje zrovna dobře. I náš projekt ji může výrazně pomoci, neboť s výstavbou průmyslové zóny dochází také k rozvoji služeb.
A najdou v nových průmyslových halách místní obyvatelé skutečně novou práci?
My samozřejmě nedokážeme nyní říci, jací zaměstnavatelé v tom areálu budou, když ani nevíme, jaké objekty a s jakým termínem dokončení tam budeme mít povolené. To se dozvíme až ve chvíli vydání územního rozhodnutí. Můžeme ale vycházet ze zkušeností, jak to chodí jinde. Noví zaměstnavatelé sebou přinášejí i šanci na lepší výdělky. Primárně hledají pracovníky v místě a okolí svého podnikání.
Vaši oponenti tvrdí, že v Soběslavi a okolí je nízká míra nezaměstnanosti, jaký je Váš názor?
A jak dlouho to bude trvat? Vstupujeme do hospodářské krize, která s trhem práce zřejmě výrazně zatřese. A proč by lidé nemohli jít za případně lepším výdělkem a více vydělaných peněz potom v Soběslavi i utrácet? Průmyslová zóna je strategickým řešením. A u něj nemůže platit argument, že teď zrovna máme méně nezaměstnaných.
Jedna z výtek vůči vašemu projektu směřuje i na skutečnost, že v něm neuvádíte žádné budoucí uživatele budov…
Hledat nájemce budoucích prostor nyní je nesmysl, protože všichni po nás budou chtít vědět, kdy budou moci prostory začít využívat. A to my jim z výše uvedených objektivních důvodů nejsme schopni říct. To bude možné až po schválení EIA a vydání územního rozhodnutí.
Proč kvůli uskutečnění projektu vznikly dvě společnosti, a to Průmyslová zóna Soběslav I a Průmyslová zóna Soběslav II?
Počítáme s tím, že projekt uskutečníme postupně. Proto jsme ho rozdělili na dvě části – severní a jižní. A pro jejich uskutečnění založil investor projektu, pan Jiří Tomeš, i dvě samostatné společnosti. Je to běžná podmínka bank pro financování takovýchto projektů, tedy aby vznikly nové společnosti pouze za účelem výstavby a případného provozování jimi financovaných projektů. Aby nebyly zatížené nějakými problémy z minulosti, jako jsou třeba dluhy.
Je opravdu nutný tak velký zábor kvalitní zemědělské půdy?
Je to v městem naplánované a schválené průmyslové zóně. Je tudíž logické, že se ta půda ze zemědělského půdního fondu vyjmout musí. A v územním plánu schválená průmyslová zóna je i nutná podmínka pro vyjmutí půdy. Soběslav se v minulosti rozhodla, že se potřebuje rozvíjet, že potřebuje nové investory, zaměstnavatele a pracovní místa pro své obyvatele. Cestou k tomu je navržená a schválená průmyslová zóna. A upřímně, moc jiných možností Soběslav nemá. Chtěl bych ale zdůraznit, že vyjmutá půda nezmizí. My ji opět musíme vrátit do přírody. Proto už nyní o tom úspěšně jednáme například se zemědělským družstvem Reprogen. Část této půdy využijeme na ozelenění okolí objektů, které postavíme. Zbytek si převezme zemědělské družstvo a použije je na své polnosti.
A jak to bude s dopravou po dokončení vašeho projektu v průmyslové zóně?
Stejně jako rozsah staveb i související dopravu jsme dimenzovali pro posouzení vlivu na životní prostředí na maximální výši při dodržení všech limitů. I při ní ale odborníci pro tuto oblast vypočetli, že doprava město nezatíží. Do Soběslavi vůbec nepojede, nebude pro to důvod. Při příjezdu do areálu průmyslové zóny se kolony vytvářet nebudou ani na dálnici ani na příjezdové komunikaci. Mimo jiné i proto, že projekt počítá s adekvátním počtem stání přímo v areálu. Ke studiím se vyjádřila i Policie ČR a neshledala v naddimenzovaném rozsahu dopravy problém. A v cestování to neovlivní ani obyvatele Chlebova.
Dojde k narušení propojení mezi Chlebovem a Soběslaví?
Ty obavy jsou zbytečné. V rámci územního řízení se k dopravní problematice budou vyjadřovat jak odbor dopravy městského úřadu, tak Policie ČR. Ty si pohlídají, aby výsledné řešení bylo pro obyvatele bezpečné a nezpůsobovalo problémy v dopravě, jako je například vytváření kolon a podobně. Silnice z Chlebova zůstane určitě zachována, pokud bude potřeba, tak se třeba Oproti současnému stavu u ní přibydou chodníky a plánuje se i cyklostezka. Propojení mezi Chlebovem a Soběslaví tak bude ještě komfortnější.
Co hodláte udělat pro lepší tok informací od vás směrem k veřejnosti?
Výrazně chceme tuto oblast zlepšit. Jakmile to epidemiologické podmínky dovolí, představíme náš projekt veřejnosti přímo v Soběslavi a budeme se těšit na diskusi k němu. Do konce července bychom rádi zprovoznili webové stránky k projektu, kde lidé najdou všechny potřebné informace, a to včetně odpovědí na nejčastější otázky. Všichni, kdo budou cítit potřebu, se pak mohou už nyní obracet přímo na jednatele společnosti Exprin Property s.r.o. pana Petra Prokopa (petr.prokop.@exprin.cz), který se jim bude snažit vyjít v maximální možné míře vyjít vstříc.